travič

kolik je tomu, co jsem tě moh’ ztratit a vždycky můžu, spíš než ne je snadné o hlavu se nechat zkrátit a dešti hrdlo nastaviti prosebně kolik je tomu, chvíle pouhá snad celý život, co já vím bolestí až mne jednou protne touha studny tvých očí otrávím